|
|
Význam zpravodajské činnosti v období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)
Vacková, Kateřina ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Výzkum této diplomové práce se zabývá významem zpravodajské činnosti, která byla udržována na území Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939-1945. Jeden z hlavních cílů této práce je představit čtenáři význam a podstatu zpravodajské činnosti v době, kdy byla označena za ilegální. Tato aktivita je v práci autorkou podrobena bližšímu zkoumání se snahou lépe nastínit provoz zpravodajské činnosti v době okupace československého území. Dalším cílem, je zohlednit přístupy dvou velmocí (Velké Británie a Sovětského svazu) k československé zpravodajské činnosti, která v době druhé světové války přinášela cenné informace. Poslední cíl byl doplňující pro pochopení rozlišení a roztříštěnosti zpravodajské aktivity na území Protektorátu. Jedná se o zkoumání větví domácího odboje, který nahrazoval zpravodajskou činnost, kterou nemohla vykonávat ustanovená instituce s legislativním vymezením.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza nedělních příloh deníků České slovo a Venkov ve vybraných letech
Málek, Michal ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Analýza nedělních příloh deníků Venkov a České slovo ve vybraných letech se věnuje rozboru nedělních příloh a rubrik deníků České slovo a Venkov v letech 1933 a 1943. Cílem práce bylo zjistit, jak tyto přílohy a rubriky vypadaly, jakým tématům se věnovaly, jaký měly charakter a jak se ve zvoleném časovém horizontu a historickém kontextu proměnily. Za pomoci obsahové analýzy nedělních rubrik a příloh deníků bylo zjištěno, jakou měly tyto přílohy a rubriky podobu, jakou měly strukturu a jaké bylo jejich tematické zaměření. Do samotné analýzy byly vždy zahrnuty první nedělní vydání z každého měsíce z let 1933 a 1943. Analýza dále prokázala, že nedělní rubriky a přílohy obou deníků plnily zábavní funkci a přinášely čtenářům zejména odpočinkové čtení v podobě krásné literatury a zájmových či populárně naučných rubrik. Kromě toho bylo zjištěno, že tyto nedělní příspěvky byly z velké časti zaměřeny také na ženy a děti, kterým byly určeny samostatné přílohy a rubriky. Diplomová práce také objasňuje, jakým způsobem se promítlo odlišné politické zaměření obou deníků do těchto nedělních příloh a jak tyto příspěvky zasáhla propaganda v období Protektorátu Čechy a Morava.
|
|
|
Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ
Novotný, Ondřej ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Práce Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ se zabývá využitím Seifertových básní vydaných mezi lety 1937 a 1950 při výuce dějepisu v 9. ročníku základních škol. Texty vybíráme se sbírek vzniklých na pozadí velkých dějinných událostí a mezníků (krize 30. let 20. stol., tzv. mnichovská dohoda, 2. světová válka, osvobození Československa a konečně stalinismus v Československu 50. let). K Seifertovým básním přistupujeme jako k lyrickým deníkům podávajícím skrze reference k tehdejším historickým událostem svědectví o dané době, neopomíjíme však jejich uměleckou povahu. Text práce je rozdělen na kapitoly korespondující s výše jmenovanými historickými událostmi. V úvodu kapitol se stručně věnujeme historickému pozadí období, v nichž Seifert psal svá díla. Rozborům samotných sbírek věnujeme navázané podkapitoly, ve kterých i s ohledem na estetickou stránku básní hledáme a kategorizujeme společné rysy sbírek využitelné při eventuální přípravě výukových hodin. Ilustrativní návrhy takovýchto lekcí připojujeme hned za rozbory sbírek. K návrhu lekce Mnichovská dohoda navíc dokládáme též její reflexi vycházející z reálné odučené hodiny. Drobnou odchylkou oproti zbytku textu je poslední kapitola věnovaná 50. letům v Československu. Zde je z důvodu ucelení...
|
|
|
Totální nasazení a jeho dobové souvislosti ve světle korespondence Václava Jakla z let 1944-1945
CHEJNOVSKÁ, Natálie
Předkládaná bakalářská práce je pokusem o edici korespondence RSDr. Václava Jakla, jednoho z mnoha během druhé světové války totálně nasazených mladých lidí. Vybraná korespondence z let 1944-1945, uložená v osobním fondu RSDr. Václav Jakl (1938-1985) ve Státním oblastním archivu v Plzni, zahrnuje dopisy, jež si vyměňoval s rodinou a přáteli. Korespondence odráží nejen každodenní život nuceně nasazených, ale také život občanů Protektorátu Čechy a Morava. První kapitola je věnována metodologii výzkumu (např. metodě orální historie), pramenům a literatuře. Druhá kapitola se věnuje korespondenci jako historickému prameni a úskalím, která mohou badatele při jejím studiu potkat. Další kapitola přibližuje čtenáři pojem nucená práce, její vývoj a organizaci v Protektorátu Čechy a Morava. Nezbytnou součástí pro pochopení vlastní organizace nucených prací je pak kapitola věnovaná úřadům práce a jejich působení. Vznik osobní korespondence je mimo jiné závislý a těsně spjatý s životy korespondentů, a proto je v práci pro zasazení do kontextu věnován prostor také každodennímu životu nuceně nasazených Čechů v Německé říši a vývoji protektorátního Staňkovska, kde žila rodina Václava Jakla. Následující kapitoly jsou pak věnovány přímo Václavu Jaklovi, jeho životu před totálním nasazením i během něj, a také jeho blízké i širší rodině, se kterou si Václav dopisy vyměňoval. Na závěr nechybí ani seznamy použitých zkratek a použitých pramenů a literatury. V příloze práce se nachází ediční poznámka, texty editovaných dopisů, rejstříky jmenný a místní, ukázka dobové literární tvorby Václava Jakla a obrazová příloha.
|
|
|
Život a kriminalizace českých neheterosexuálních žen v 1. polovině 20. století
Zdráhalová, Judita ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá každodenností a perzekucí českých neheterosexuálních žen v období 1. poloviny 20. století. Zkoumá tedy postavení a celkovou situaci homosexuální menšiny ve společnosti primárně v letech 1918-1945, tedy za první republiky a protektorátu Čechy a Morava, se zaměřením na ženy. Obdobím před samotným vznikem Československé republiky se práce nevěnuje, vzhledem k omezeným pramenným zdrojům a absenci dobového zájmu o zkoumanou problematiku. Mimo samotný historický kontext a popis vnímání lesbické lásky tehdejší společností budou v práci představeny vybrané queer tiskoviny, spolky, oblíbená místa či podniky a významné ženské osobnosti této komunity v daném období. Druhá část práce bude poté koncipována jako případová studie zpracovávající trestní spisy týkající se žen obviněných z trestného činu "smilstva proti přírodě", což nám může mimo jiné napomoct nahlédnout do mentality a každodennosti lesbických žen první poloviny 20. století.
|
|
|
Z(a)tracený čas školních let? Historie gymnázia v Litomyšli v období protektorátu Čechy a Morava
Pavlišová, Kateřina ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií litomyšlského gymnázia v období Protektorátu Čechy a Morava. Nastiňuje vznik gymnázia v Litomyšli a dále popisuje jeho vývoj a proměnu mezi lety 1939 a 1945 v kontextu politických, hospodářských a společenských změn. Pojednává o školním vzdělávacím systému v protektorátní době, průběhu školního roku a nově zřízených institucích (Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Mládež Národního souručenství), ale také o volnočasových aktivitách mládeže. Zaznamenává změny ve výuce se zaměřením na některé z předmětů (český jazyk, dějepis, německý jazyk). Věnuje se rovněž studentům a učitelům a jejich problémům v dobách nacistické okupace. V neposlední řadě uvádí některá konkrétní jména litomyšlského gymnázia spojená s odbojem, druhým stanným právem a perzekucí Židů. Cílem práce je ukázat, jak vypadal život studentů a učitelů na školách v období protektorátu na příkladu jednoho z gymnázií a s jakými překážkami se zmíněné osoby musely potýkat. Práce vychází zejména ze studia archivních pramenů a odborné literatury. Je psána tematicky se snahou o zachování chronologického sledu událostí. Z obecných závěrů můžeme naznačit, že historie litomyšlského gymnázia je ve vymezeném časovém období značně komplikovaná. Na jednu stranu docházelo k silné germanizaci, cenzuře,...
|
|
|
Propaganda jako forma komunikační strategie: kinematografie v Protektorátu Čechy a Morava
Gerstnerová, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
V průběhu 20. století se film stal společenským fenoménem, proto netrvalo dlouho, než si svou cestu k filmu našla také politika, která filmový průmysl využívala za účelem ovlivnění veřejného mínění. Především historie totalitních režimů dokazuje, že jim filmy posloužily jako velmi mocný nástroj pro naplnění jejich propagandistických cílů. Tato diplomová práce se zabývá nacistickou filmovou propagandou v období druhé světové války, konkrétně pak vlivem nacistické propagandy na český hraný film v okupovaném Protektorátu Čechy a Morava. Propaganda měla pro nacistické Německo velký význam, neboť ideologie založená na vypjatém nacionalismu a rasové čistotě vyžadovala širokou základnu pro svou podporu a udržení moci. Cílem této práce je tedy najít a definovat propagandistické komunikační cíle v českém hraném filmu a určit konkrétní taktiky, jejichž prostřednictvím měly být tyto cíle naplněny. Problematika je zkoumána na pozadí filmů Kristián (1939), Tulák Macoun (1939), Pro kamaráda (1940), Těžký život dobrodruha (1941), Jan Cimbura (1941) a Prstýnek (1944), které pokrývají různé žánry a témata a zároveň časově zahrnují různá protektorátní období. Na téma propagandy je nahlíženo v kontextu strategické komunikace jakožto příbuzné, v dnešním měřítku až nadřazené komunikační disciplíny.
|
|
| |
host ::
RSS.